Krysař

Dávná pověst o muži s píšťalou nemá začátku ani konce. Krysař po staletí putuje od města k městu a jeho tvář má nesčetně podob. V tajemných ulicích starobylé Prahy ožil jeho příběh jen na jediný den a možná jen proto, aby se stal filmem. Objevil se na přelomu jednoho roku jako přízrak a stejně tak i zmizel. Hned při prvních krocích městem spatřil Agnes, Kristiána a budoucí svědky jejich manželského slibu, jak v otevřeném červeném kabrioletu objíždí kostely a prosí o svatební obřad. Dívka s věnečkem ve vlasech, nosí pod srdcem nový život. Ale všude jsou odmítáni. Muž s fujarou a v dlouhém plášti, nadaný podivuhodnou schopností přinést lidem očistu, až dosud lásku nepoznal. Pro něj i pro Agnes je jejich setkání jako blesk z čistého nebe. Marně Kristián volá jméno své milé, marně jim ďábel nastražuje léčky. V té zběsilé silvestrovské noci se zrodilo pouto, které je ale třeba vykoupit. Každý tu něco ztrácí, každý se musí něčeho vzdátKrysař, který nalezl inspiraci ve stejnojmenné předloze Viktora Dyka i v muzikálu Daniela Landy, je osobitou a originální filmařskou reflexí staré legendy. Na otázku, proč byl film točen vlastně "v přímém přenosu", v průběhu 24 hodin, F. A. Brabec - spoluscenárista, kameraman a režisér v jedné osobě - odpověděl. "Snažil jsem se najít klíč na zpracování Krysaře tak, aby zůstal silný emotivní příběh o lásce a zároveň abychom nevytvořili 'jen' klasickou 'dobovku'. Extrémní podmínky natáčení, kde musí všichni ze sebe dostat opravdu všechno, pomohly umocnit emotivní proniknutí pod kůži všech hrdinů. Faleš nebyla možná, nebyl na ní čas. Zahráli jsme si s přirozeným vyčerpáním, se zimou i s povinností něco dokončit.Věřím, že jsme v hraných scénách dosáhli větší autentičnosti a expresivnosti,.a že divák bude vtažen do děje se stejným nasazením jako celý filmový štáb."