Na tělo

Celovečerní snímek Na tělo odhaluje osobní nastavení a životní filozofii fotografa Jindřicha Štreita. Původně byl zamýšlen jako pocta k jeho sedmdesátinám v roce 2016 a jeho hlavním tématem mělo být sepjetí fotografa s krajinou Sudet a jejími lidmi, kde Štreit celý život žije. Téma ale přerostlo autorku, která díky dlouhému času stráveného přípravou a komunikací s fotografem se rozhodla pro intimnější sondu do jeho života. Štreit, se kterým autorku (dříve jeho studentku fotografie na FAMU) pojí už 25-leté přátelství, na tuto linku váhavě přistoupil a autorce pomalu dovolil dostat se mu pod kůži, ba přímo na tělo.Ve filmu proto budeme, vedle Štreitovy hvězdné fotografické kariéry, především vnímat jeho životní nastavení, ponoříme se do tajemství jeho vztahů s nejbližšími, s jeho okolím a budeme svědky událostí jeho života, a některých dramatických momentů dokonce i v přímém přenosu. Na pozadí těchto událostí budeme moci pocítit myšlení, jednání a vnitřní rozpoložení tohoto dokumentaristy. Na dokumentu, který vznikal tři roky, bude patrné plynutí času, který bude hrát zásadní roli ve vnímání příběhu, ze kterého čiší místy až krutá beznaděj nad neúprosností onoho plynutí, jež bohužel nelze zastavit. Zub času poznáme nejvíce na svých blízkých, na proměně, kterou jim čas neúprosně uštědřuje. I my zde pocítíme onu nemilosrdnou pravdu o pomíjivosti a limitu našich životů a proto se film celou dobu zabývá smyslem života, tím, co po sobě chceme zanechat a pro co má smysl žít. Nejde zde ale o těžký ani nijak náročný příběh, který by diváka usazoval hluboko do sedadla. Už ze samé podstaty člověka, o kterém dokument pojednává, to ani není možné. Film je protknutý humorem a radostí ze života a právě na pozadí vážnosti nabízí příjemný intimní, místy až dech beroucí zážitek.